Invaze ufounů

Zasíláme vám zprávu o tom, jak jsme zas jednou zachránili svět. A tentokrát před ufony, kteří ovládli Jedovnici na Blansku a my, obklíčení v Chatě Pelíšek, jsme byli ti jediní, kdo mohli zahnat mimozemské netvory tam, kam patří. A že jsme se přitom i náramně bavili! A kdo všechno se přihlásil do akce?

Začalo to nenápadně už v pátek, ale to jsme si ještě v klídku zahráli naše oblíbené hry, seznámili se s novými kamarády a suprovou Chatou Pelíšek, kde jsme měli vybavení, hračky na půjčení, pohodlné pokojíky a vůbec úplně všechno. Ale pak přišla sobota. Už jsme zaslechli něco o tom, že se v okolí potulují ufoni. Ale teď se to teprve potvrdilo, protože jednoho z našich vedoucích včera v noci unesli! Jen taktak se zachránil a my jsme ho zvídavými otázkami museli přivést zpátky, aby si uvědomil, kým je. A o ufonech nám něco prozradil.

Už brzo jsme ale zjistili daleko víc. Napsal nám totiž přes internet jakýsi jedovnický učitel, který si už před několika dny uvědomil, že se v jeho městě odehrává něco podivného. Celý jeho deník, který si psal, si můžete přečíst na druhé straně této zprávy v kolonce Chat s Posledním člověkem. Ufoni jsou skutečně tu. Ovládají mozky obyvatel Jedovnice a my jsme jediní, kdo je může zachránit. Pokusili jsme se zjistit víc, ale to už našeho kamaráda na chatu ufoni obklíčili!

My: Halo?? Jste ještě tam, můžeme vám nějak pomoct?

On: Už přicházejí, nástražné pasti v okolí mého domu chrastí, už je vidím okny, jsou všude!!!

My: Jak je můžeme porazit????

On: Ticho…

A teď už je to jenom na nás. Ale teď už také můžou vědět, že my jsme jediní, kdo je může porazit! Nejdřív jsme si opevnili naši chatu bezpečnostním zařízením. Zas se aspoň trochu cítíme v bezpečí. Ale z Jedovnice se ani nevrátíme domů, dokud nezvítězíme.

Zjistili jsme, že s nimi můžeme bojovat jejich vlastními zbraněmi. Museli jsme je nalézt, naštěstí jsme v jednom z našich vedoucích našli pomoct a poradce. Prvně jsme se s mimozemšťany střetli, abychom získali víc nábojů. Boj s ufony je drsný, když se nás dotknout, ovládnou naši mysl a my musíme splnit nějaký bláznivý úkol, jako třeba udělat deset dřepů! Nebo štěkat jako pes…

 

I dál na nás zkoušeli různé lsti, ovládali jednoho z našich vedoucích a my ho museli zachránit tak, že jsme museli dohnat, chytit, sejmout k zemi a střílet do něj tak dlouho, dokud nebyl opět normálním člověkem. Jak ten měl radost, když jsme mu pomohli! Ale mimozemšťani na nás stále útočí, abychom se o nich dozvěděli víc, museli jsme se nabourat do jejich počítačové sítě, rozluštit tajnou šifru a nalézt mimozemský sklad. A víte, co bylo nejbláznivější? Všechno tohle se odehrálo během soboty!

A tak naším hlavním úkolem v neděli bylo pokusit se alespoň na jeden den uniknout z Jedovnice, abychom navštívili zábavní park Wikiland. Přes řadu útrap a obavu z vesničanů ovládaných mimozemšťany se nám to povedlo, a tak jsme si to v zábavním parku pěkně užili. Ale co teď? Zůstat v civilizaci a nechat Jedovnici ufonům napospas? Nic takového, frčíme pěkně zpátky!

Blížil se finální střet s ufony! Ale ještě předtím jsme vyrazili na cestu, kde nás různé indicie provedly řadou úkolů, abychom nasbírali zásoby a mohli se posilnit. Bonbony a pendreky, samozřejmě. Bez cukru to nejde!

A finální bitva je tu. Mimozemšťani nás obkličují na poli, musíme je zbavit ochranných štítů, nalákat, zasáhnout a zahnat do kruhu ve tvaru Velkého vozu (ano i souhvězdí jsme se museli naučit, abychom svět zachránili) a konečné vítězství je tu! Máme vyhráno, první místa a všichni diplomy. Vracíme se domů a na co se už můžeme začít těšit, jsou letní tábory, které se kvapem blíží. Mimozemšťany jsme prorazili. Ale nevrátí se ještě někdy? Klidně! Souboj s nimi si rádi užijeme ještě jednou!


Zobrazit fotogalerii