Před dávnými časy býval svět jiný. O poklady dračího krále spolu soupeřili skřeti, trpaslíci, elfové, lesní netvoři a bytosti z podsvětí. Barbarští válečníci, hraničáři, vědmy a další spolupracovali a střetávali se během kouzelných dobrodružství. Až jsme přijeli my, ti nejlepší drakobijci z celého světa, abychom dračí poklad získali pro sebe!

Obrovský kočár nás dovezl na místo a my se rozdělili do čtyřech skupin, abychom prokázali, kdo dříve dokáže získat části dračího pokladu, který otevře sluj krále draků. To vše nám prozradil tajemný čaroděj, který nás se svými pobočníky připraví, abychom obtížné úkoly zvládli.

A tak nejdříve přišel čas ukázat, jak dokážeme spolupracovat a prokázat své schopnosti v různých disciplínách. Také po celou dobu naší výpravy se každý z nás cvičil hned v několika profesích: válečník, vědma, hraničář a lukostřelec. Ale protože jsme byli všestranně nadaní a nedělá nám problém sekat mečem jednou rukou a druhou střílet z kuše, mnozí z nás ve všech profesích dosáhli mistrovství!

Však jedna z nich byla ještě speciální - pán příšer. Tuto profesi nás učil zákeřný trpaslík a my mohli po celou dobu sbírat karty příšer, svádět s nimi karetní souboje a pak své schopnosti prokázat v celodenním turnaji, jehož vítěz se nejen stal oslavovaným mistrem všech mistrů, ale dokonce dostal i bonbony!

První úkol: lesní netvoři

Prní díl poklady skryli lesní skřítci, vlkodlaci, bludičky a hejkalové. Nalézt jsme jej mohli jenom tak, že jsme pronásledovali napříč lesem strašidelného hejkala a ten nás nesměl vidět. Hejkal hejkal, až nás uši bolely, ale nakonec se podařilo doplížit se k jeho doupěti a utéct s pokladem dřív, než nás spatřil. To se nám ulevilo, ale jen na chvíli. Čaroděj nám pověděl, že obelstít hejkala byl ten nejjednodušší úkol...


Druhý úkol: skřeti

Hned další den nás napadli skřeti! Unesli naše starší statečné spolubojovníky a osvobodit je jsme mohli jedině tak, že se zúčastníme souboje ve skřetí aréně. A přímo v ní jsme mohli získat také zlato. Vrhli jsme se do boje se vší vervou a naše meče dopadaly na hřbety bídných skřetů, až úpěli a skoro s brekem utekli do lesa. Tak jsme prokázali naše bojové schopnosti!



Úkol třetí: bludná pouť

Hned ráno do našeho tábořiště zavítal bludný rytíř na svém oři Rosinantovi. Zdál se nám sice lehce poblázněný, ale uvěřili jsme mu, že se vyzná ve skřetím lese a dokáže nás jím v bezpečí provést. Přes veškeré chvástání, jak spatřil skřeta schoval se spolu s námi, ale až tak  zbytečný nebyl. Nejen, že nás opravdu dovedl ke zlatu, ale co víc, nakonec nás šťastně přivedl na koupaliště, kde jsme mohli spláchnout prach cest a hlavně si zařádit na tobogánu.



Čtvrtý úkol: elfové

Ale ještě zbývalo porazit toho nejproradnějšího protivníka, pyšného a nafoukaného krále elfů. Naštěstí i my měli na naší straně elfskou vědmu, která byla ochotná poradit nám, naučit nás elfímu písmu a provést nás elfskými lesy až do hájku pána vší přírody a národů lesa.



Elfský král byl přesně takový, jak nás varovala. Jen s obtížemi se nám podařilo přesvědčit ho, aby nám dal šanci získat svou část pokladu. Museli jsme pro něj secvičit bojový turnaj pro jeho pobavení, nakreslit krásné přírodní malby a napsat básně oslavující elfy a hlavně toho namyšleného ušáka, aby nám stejně nakonec řekl, že nám nic nedá. Ale my se nedali! Spolu s vědmou jsme zlomili jeho kletbu a on musel s ostudou utéct do lesa. Poklad, kterým se vykoupil, doplnil tak naši sbírku.


Poslední část pokladu byla skryta v samotném podsvětí. Polednice, upíři, zombí a kostlivci, kteří jej chránili, nám stáli v cestě. Ale odvaha nám nescházela a každý z nás se vypravil do temnot a náš bojový pokřik, někdy trochu připomínající vřeštění, se rozléhal nad lesy. Posledních pár kroků nás dělilo od zlata, které však strážil samotný Kerberos. Přesto se mezi námi našli tací, kteří zlato přinesli a úspěch naší dobrodružné výpravy zpečetili!

Už jen hodiny nás dělili od otevření dračí sluje. Nelenili jsme a strávili je výcvikem, dokončováním všech příprav, také výrobou dračích amuletů jako ochrany před vše spalujícím ohněm. Naše oddíly se shromáždily a přišel čas postupně vyrazit do nitra dračího doupěte...


Ještě několik protivníků jsme museli porazit a každý z nás prokázat své dovednosti v profesi, ve které byl nejlepší. Pak již jsme předali zlato dračímu strážci a krok po kroku, se zbraní v ruce a statečností v srdci se plížili roklí, kde před námi zářilo zlaté dračí vejce skrývající nesmírnou moc. A pak se drak objevil!


Podařilo se! Čtyři dračí vejce jsme vynesli ze sluje a ubránili se, aby každý z nás vyvázl z nebezpečí se zdravou kůží. Čaroděj nám potvrdil, že naše výprava byla úspěšná a dospěla ke svému konci, který bylo zapotřebí náležitě oslavit.

Nad lesy se vznáší opar pozdního léta, které spěje ke konci stejně jako náš tábor. I slzička ukápla, že to velkolepé dobrodružství končí. Ale neklesali jsme na mysli, jak se rok s rokem sejde i my se opět potkáme a prožijeme další příběhy. A proč vlastně čekat rok? Vždyť už za měsíc je tu další víkendovka a hned v říjnu podzimní tábor a s ním další kouzelná výprava tentokrát rovnou do Bradavic, kde se naučíme jak lovit Fantastická zvířata!


Zobrazit fotogalerii