Boskovice - Tajemné pověsti

Tentokrát byl náš výlet zas něco nového, nespali jsme v chatkách, ale rovnou v pionýrské základně, přímo ve městě. Všude to bylo kousek, a tak jsme se brzo vydali, abychom s papírem a fixami namalovali mapu města a hledali důležitá místa a starodávné budovy, o kterých jsme si pak pověděli, jaké pověsti se v nich odehrály. Tak jako nechceme se chlubit, žejo, ale v tom mapování jsme byli fakt dobří. Bez nás by vedoucí určitě neměli šanci najít ani obchod! Našli jsme taky trasy k dalším atrakcím, ke kterým se později vydáme. Po dalších hrách a vyprávění jsme si ještě přečetli něco ze Starých řeckých bájí a POVĚSTÍ! Před těmi pověstmi jako fakt v Boskovicích není úniku.

Druhý den byl úplně nejsuprovější! Ani na chvíli jsme se nezastavili a večer jsme padli do postele a leckdo do ní ani nedošel. Tak kam jsme šli vlastně úplně nejdřív… jo! Přece do bazénu! Ale vůbec to nebyl jen nějaký suchý bazén, kde bychom jen plavali, ale mohli jsme se tam točit ve víru, řádit v bublinkách a proudech, a pak hned jít na dlouhatánský tobogán nebo si zaskákat. Vedoucí tam celou dobu blbli s námi, a když už se zdálo, že by každou chvíli mohli ve vodě upadnout a utopit se, nechali jsme se po třech hodinách ukecat, že už půjdeme. Jen jsme si chvíli odpočinuli, a už jsme se venku proměnili ve strašidla a pronásledovali vedoucí po parku a lese a pak hráli další hry.

A to nebylo všechno! Jak se setmělo, vydali jsme se ještě do města. Že by noční hra? Došli jsme do židovského městečka a začali se nořit do jeho stínových koutů a taky do pověsti o ukryté směnce, kterou hlídají dva vražední golemové! Musíme ji získat, ale golemům nikdo neuteče! Skrýváme se za rohy. Rozhlížíme se… Přeběhneme na druhou stranu, ale už nás sleduje jasná záře golemových očí! Plížíme se podél zdi a golem vyskočí zpoza ní a má nás! Nakonec se nám ale podaří směnku objevit hned vedle vchodu do synagogy, a sladkosti, za které směnku vyměníme, si spravedlivě rozdělíme.

Tentokrát se nám teda fakt z výletu odjíždět nechtělo! Naštěstí jsme šli ještě na prohlídku moc hezkého zámku, kde byla strašně hodná paní průvodkyně, která nás nechala dokonce sedět na starodávných židlích, a když jsme si chtěli osahat sochy a vyřezávané truhly, tak nakonec taky ani moc neprotestovala. A to bylo opravdu z posledního letního výletu všechno. Ale aspoň teď máme jeden důvod, proč se těšit na začátek školního roku. Výlet na 26. září už máme slíbený!